Druh Capsicum flexuosum je jediný zástupce své vývojové větve, která je proto označována jako Flexuosum clade. Nehledě na to však vykazuje tolik variabilních znaků, že se z našeho pohledu o jeden z nejkrásnějších druhů vůbec. Oblast jeho výskytu pokrývá skutečně rozlehlé biotopy od severovýchodní Argentiny a jižní Paraguaye až po jižní a jihovýchodní Brazílii. Zde se rostliny zpravidla nachází na okrajích či v nitru primárních a sekundárních lesů, na narušených místech jako např. mýtinách, či v pozůstatcích původního lesa. Obývá zpravidla nížiny až hory v nadmořské výšce 30-1300 m.
ROSTLINY
Jedná se zpravidla o vysoké keře dorůstající výšky okolo 1-2 metrů, vzácněji se jedná i o nižší stromky vysoké 2-2,5 m. Hlavní kmínek může u země měřit až 2-2,5 cm. Kmínek se zpravidla brzy nad zemí hustě větví typickým vidličnatým stylem. Semenáčky a nové větve jsou zelené, lysé nebo až hustě ochlupené, starší větve a kmen pak překrývá hnědě zbarvená kůra. Listy vyrůstají ve dvojicích různé velikosti a obdobného tvaru. Hlavní listy jsou asi 5-14 cm dlouhé a 1,5-4,5 cm široké a jejich čepel má vejčitý až eliptický tvar. Sekundární listy jsou jen okolo 1,7-3,5 cm dlouhé a 0,5-2 cm široké s čepelemi totožného tvaru.
KVĚTY
Rostlina nasazuje květy zpravidla v trsech po 2-6, na některých rostlinách se mohou objevit i trsy čítající až 10 květů (např. rostliny pocházející z Rio Grande do Sul). Kalich je hladký, zcela bez zubů. Koruna je hvězdicovitá až kolovitá a měří zpravidla okolo 13 mm v průměru. Poupata jsou krémově bílá, květy jsou většinou bílé se zelenými až žlutými středovými skvrnami, pouze v oblasti Monteiro Lobato je známá populace s červenou až fialovou pigmentací. Tato populace se někdy označuje taktéž jako Capsicum aff. flexuosum, molekulární analýzy však neprokázaly, že by se mělo jednat o jiný druh.
PLODY
Plodem jsou kulaté bobule dorůstající průměru okolo 5-10 mm. V nezralém stavu jsou světle či tmavě zelené, po relativně dlouhé době zrají do průsvitné oranžové nebo neprůsvitné světle červené barvy. Jsou opadavé, na rostlině však drží i několik týdnů po dozrání. Při sklízení opadávají snadno. Nachází se v nich 5-25 semen černé barvy. Na velikost bobulí mají semena relativně velké rozměry, měří okolo 2,8-3,4 mm na délku a 2,2-3 mm na šířku. Samotné plody jsou, v nezralém stavu neuvěřitelně aromatické a ve zralém stavu spíše nasládlé. Sušené pak mají neskutečně sladkou chuť a konzistenci podobnou rozinkám.
PĚSTOVÁNÍ
Druh Capsicum flexuosum je na pěstování relativně snadný a rozhodně jej doporučujeme jako první divoký druh ke kultivaci vůbec. Klíčení v substrátu trvá zpravidla 7-20 dní, na Rockwoolu jsou klíčky viditelné již po 5-14 dnech. Semenáčky lze bez problémů pěstovat v běžném výsevním substrátu. Rostlinky pocházející z osiva různých populací jsou skutečně dosti rozdílné. Semenáčky kultivaru označovaného pouze jako C. flexuosum, které pochází z genové banky USDA, jsou zprvu relativně křehké s jemnými a rozložitými listy a na celém svém povrchu lysé až řídce ochlupené spíše delšími trichomy. Semenáčky pocházející z populace Rio Grande do Sul jsou naopak pevné a pružné se spíše menšími a špičatějšími lístky, stonky jsou zpravidla hustě pokryté velmi krátkými trichomy. Nakonec mladé rostliny z lokality Monteiro Lobato jsou taktéž pružné se spíše drobnými zašpičatělými listy, avšak mladé stonky i listy jsou silně pokryté dlouhými trichomy. Po nárůstu několika málo listových pater se však násada trichomů utlumí a listy i stonky budou lysé. Druhovou variabilitu tak lze skutečně pozorovat již od vyklíčení. Díky rozšíření na obrovském množství biotopů mají rostlinky výraznou fenotypovou plasticitu. Sazenice pěstované pod silným osvětlením budou tvořit spíše kompaktní keř s drobnými úzkými listy a velmi pevnými stonky, kdežto zastíněné rostliny mají zpravidla vejčité rozložité listy s rozlehlými stonky.
Starší rostliny můžeme přesadit do univerzálního zahradnického substrátu, kvalitní zeminy nebo do běžného pěstebního substrátu, který připravíme smícháním rašeliny, zeminy a kompostu ve stejném poměru (pokud máme příliš silný kompost, pak použijeme poměr 2:2:1). Někteří pěstitelé přidávají do substrátu písek, my jsme však na našich rostlinách nepoznali sebemenší rozdíl mezi těmi s pískem a bez něj. Rostliny doslova nesnáší přelití a vyvarovat bychom se měli také vysychání substrátu. Substrát tak udržujeme neustále vlhký pravidelnou střídmou zálivkou. Hnojit začínáme již u malých sazenic. Jakmile je přesadíme do půllitrových květináčků, aplikujeme jednou týdně množství 50 ml roztoku hnojiva s vyváženým poměrem živin (např. Jihočeské hnojivo na okurky a cukety). Pokud před umístěním na finální stanoviště některé sazenice přesadíme ještě do 2l květináčů, pak na takové rostliny aplikujeme jednou týdně 100 ml roztoku hnojiva. Ačkoli jsou rostliny mrazuvzdorné, mladé sazenice doporučujeme umístit ven až když teplota v noci neklesne pod 5 °C, v případě poklesu teploty je pak přeneseme na nezbytnou dobu zpět dovnitř. Několikatýdenní sazenice jsou přeci jen ještě poměrně citlivé.
Capsicum flexuosum Rafael
Capsicum flexuosum Monteiro Lobato
Capsicum flexuosum Rio Grande do Sul
Při umístění ven postupujeme podle klasického scénáře stín, polostín a až poté přímé slunce, abychom zabránili spálení sazenic. Jako finální stanoviště můžeme zvolit jak přímé slunce, tak polostín. Relativně dobře zvládají i stinné stanoviště, je však dobré, když se na ně alespoň ráno či večer dostane sluneční světlo. Velikost finální nádoby se odvíjí od toho, jakým způsobem chceme rostlinu pěstovat. Můžeme ji mít pouze ve 2l květináčku, kde doroste jen několik desítek cm výšky i průměru a bude se jednat spíše o drobný kompaktní keřík. Pro dosažení výšky okolo 1-1,5 metru pak doporučujeme zvolit květináč alespoň okolo 7 litrů objemu. Jako u semenáčků je potřeba udržovat substrát neustále vlhký a měli bychom se vyvarovat přelití. Občasné sucho však již starší rostliny snesou (pozor na deficit vápníku). U divokých druhů ve finální nádobě pak obecně dodržujeme poměr 0,5 l roztoku hnojiva na 5 l substrátu. V případě potřeby u opravdu velkých sazenic tento poměr později zdvojnásobíme. Rozhodně vyvracíme obecně tradovaný mýtus, že divoké druhy nechtějí nebo dokonce nesnáší hnojivo - naopak, jsou to zpravidla větší "žrouti", než naše běžné kultivary. Sazenice jsou schopné pěkné úrody již prvním rokem, kdy nás dokážou odměnit několika stovkami plodů. Vytrvalým pěstováním však po několika letech dostaneme skutečně působivý stromek s pevným kmínkem.
Zazimování rostlin je v případě tohoto druhu velmi snadné. Pokud máme prostory a chceme se květy i plody kochat i přes zimu, nic nám pochopitelně nebrání v umístění sazenic pod světly. Problém může být pouze u skutečně velkých keřů, které se do regálů nevejdou a po ostříhání je během několika týdnů opět přerostou. Tím se dostáváme k mrazuvzdornosti, která je pro druh C. flexuosum unikátní v rámci celého rodu. Rostliny naprosto bez problémů přečkají zimu na světlém i tmavém místě, kde se teplota pohybuje okolo nuly či výše. Zimování v garáži, sklepě nebo nevytápěném skleníku má tak 100% úspěšnost. Nicméně byla potvrzena mrazuvzdornost v květináči až do -12 °C (Pepperfriends, Itálie) volně venku bez jakéhokoli přikrytí. My jsme je takto poprvé zkoušeli nechat venku na konci roku 2021, přičemž se jednalo o kultivar z databáze USDA a o rostlinu pocházející z Rio Grande do Sul. První rostliny během zimy zcela zaschla a nikdy neobrazila, nicméně když jsme ji až v průběhu července 2022 vyklopili z květináče, kořeny byly stále živé a bílé. Rostlina z Rio Grande do Sul měla naopak vitálně vypadající stonek, avšak kořeny byly zcela seschlé. Jelikož se jednalo pouze o dvě rostliny a jedna z nich de facto přežila, určitě z toho nelze vyvodit žádné závěry. Další roky budeme o zimování volně venku usilovat znovu.
Okolo druhu C. flexuosum panuje ještě jeden (bohužel) silně zažitý mýtus, který hovoří o inkompatibilitě pylových zrn s pestíky. Tento názor pochází z let, kdy se divoké druhy poprvé dostaly do kultivace. Lidé se domnívali, že při pěstování jedno rostliny může dojít k fenoménu, kdy pyl není kompatibilní se strukturou pestíků, zejména pak čnělky, a nedokáže tak prorůst k vajíčku. Bylo by tak potřeba pěstovat více rostlin, aby pylová zrna byla vzájemně kompatibilní. Tato celá hypotéza však nedávala příliš smysl, jelikož je nepravděpodobné, že by rostliny produkovala pylová zrna kompatibilní se všemi ostatními rostlinami, jen ne se sebe samou. Tento názor se pak odvíjel od drobné velikosti plodů, které byly často bez semen a vznikly skrze domnělou partenokarpii. Dnes však víme, že k ničemu takového u tohoto druhu nedochází a malá velikost plodů souvisela pravděpodobně s nedostatečným hnojením sazenic.
Zaujal vás tento druh? Vypěstujte si ho z vlastních semen!
Osivo druhu Capsicum flexuosum »
Zpět na přehled divokých druhů.
Přečtěte si něco o mnoha dalších zajímavých druzích papriky pocházejících z jihoamerické divočiny.
