Hnojení je téma velmi složité a komplexní na papíře. Ve skutečnosti tomu tak být ale nemusí. V této kapitole se s vámi podělíme o základní principy výživy rostlin. Povíme si, co rostliny ke svému životu potřebují. Mimo to se také zaměříme na řadu chyb, které v otázce hnojení panují. Teorii a praxi jsme z důvodu délky článků rozdělili na dvě samostatné a na sebe navazující části.
"BEZ CHEMIE"
aneb bez špetky rozumu
Pojďme hned ze startu rozvířit vody. Všechny živé organismy potřebují za účelem přežití přijímat vodu živiny. A ani u rostlin tomu není jinak. I když se to může zdát jako nepochopitelné, v poslední době je hnojivo vnímáno jako "zbytečná chemie". Trendem jsou zežloutlé trpící rostliny, na kterých stěží vyrůstá několik drobných plodů. Největší paradox pak je, že jsou na takové rostliny lidé pyšní, jak pěstují v souladu s přírodou. Je to přeci "eko". Nic však nemá od přírody tak daleko.
Bez chemie totiž není možné nejen nějaké pěstování zeleniny, ale ani samotná podstata života. Voda. Oxid uhličitý. Kyslík, dusík, vápník. To vše jsou chemické prvky nebo sloučeniny. Klíčení, fotosyntéza, růst nebo zrání plodů. To vše jsou chemické procesy závislé na chemických reakcích. Tolik ražený termín "bez chemie" je zkrátka adept na největší blbost posledního tisíciletí. Přirovnat to můžeme k lidem, kteří vyhledávají potraviny bez zcela neškodného glutamátu. To je totiž jen esenciální aminokyselina obohacená o atom sodíku a nachází se v každé rostlině a jejích plodech. A co víc, k jeho syntéze dokonce dochází i přímo v lidském těle. Pokud si tato fakta na první dobrou neuvědomí jen tak někdo, bylo by to to nejmenší. Nejsmutnější na tom celém je, že slovní spojení "bez chemie" můžeme často slyšet od vzdělaných lidí, kteří pracují ve výzkumných centrech nebo přednáší na vysokých či středních školách.
V praxi pak záleží na tom, jak se dané prvky získávají a v jaké formě je rostlině předkládáme. Už dávno neplatí, že minerální hnojiva jsou špatná. Dokonce se nebojíme říct, že díky moderním technologiím a poznatkům jejich komplexnost dosahuje či až přesahuje ta organická. Nehledě na to je jejich produkce mnohdy udržitelnější. Navíc dodávají rostlinám živiny v těch nejpřijatelnějších formách, jako jsou např. cheláty. Jsou z toho důvodu také účinnější. A to vše za zpravidla lepší cenovku. Asi každému je už dnes jasné, že s Kristalonem si z květináče uděláme po čase jenom drahou solničku a z papriky nepoživatelnou odpornou hmotu. Zdaleka však nemůžeme všechna minerální hnojiva házet do jednoho pytle. Než se však na jednotlivá hnojiva podíváme, řekneme si, bez kterých živin rostliny nemohou fungovat.
CHEMIE, BEZ KTERÉ ROSTLINY ZEMŘOU
Rostliny ke správnému fungování potřebují živiny, tedy chemické prvky. Rozdělujeme je na primární makroprvky (N, P, K), sekundární makroprvky (Ca, Mg, S) a mikroprvky (Fe, Mn, Zn, B, Cu, Mo, Ni, Cl). Bohužel zklameme i ty nejzatvrzelejší odpůrce hnojiv - bez podstatné části těchto prvků rostliny nedokážou dlouhodobě žít. Primární makroprvky jsou naprosto nezbytné pro samotný život rostliny. Bez nich dochází k zastavení růstu, odbarvení listů a následně jejich opadu. Při dlouhodobém nedostatku pak rostlina hyne. Podobně je tomu i u sekundárních makroprvků, proces však trvá déle. Místo úhynu rostliny se pak spíše setkáme s jejich silným poškozením. Nedostatek makroprvků pak ovlivňuje některé konkrétní funkce rostlin, zpravidla však nezpůsobuje jejich úhyn. Které nejdůležitější prvky bychom proto měli mít na paměti?
N
Dusík (N) je nezbytný pro syntézu DNA, proteinů a chlorofylu. Odpovídá tedy za růst a základní stavební kameny pro život rostlin. Jeho nedostatek se projevuje žloutnutím od nejstarších listů. V rostlině je totiž silně mobilní a při jeho nedostatku rostlina transportuje dusík ze starších listů do těch nových. Později se nedostatek projeví celkově zakrnělým růstem, jelikož rostlina již nemá odkud dusík transportovat a nakonec se růst zcela zastaví. Přemíra dusíku naopak vede k nepřirozeně tmavě zelené až načernalé barvě listů, kterou doplňuje jejich kroucení.
P
Fosfor (P) hraje zásadní roli pro správnou funkci respirace a fotosyntézy a také dělení buněk. Je tedy neméně důležitý pro růst jakékoliv části rostliny, než dusík. Dále je také důležitou složkou proteinů, enzymů a DNA. Nedostatek se díky jeho vysoké mobilitě projevuje na starších listech, odkud jej rostliny transportuje do nových, a to konkrétně fialovými, někdy až spálenými okraji listů, případně nepravidelně rozprostřenými skvrnkami této barvy mezi žilnatinou listů. Přehnojení fosforem je relativně obtížné. Pokud se tak ale stane, dochází k poruchám příjmu železa a zinku, což se projevuje příznaky jejich nedostatku.
K
Draslík (K) je extrémně důležitý pro správný průběh fotosyntézy a dále se stará o transport a uchování živin. Stejně jako předchozí dva prvky je v rostlině velice mobilní a nedostatek se tak projevuje na nejstarších listech. Konkrétně chlorózou (žloutnutím) mezi žilnatinou listů. Samotná přemíra opět toxická není, způsobuje však snížený příjem dusíku, vápníku a hořčíku. Jeho nízký obsah v hnojivech pro růst je proto nejen chybný, ale i nebezpečný. Podávání draslíku až v době prvních květů vede k jeho nedostatku. Ten vede k horšímu přijímání živin a sníženému výkonu fotosyntézy.
Ca
Vápník (Ca) je nezbytný prvek pro správnou funkci buněčných stěn a růst buněk. Má velký vliv na správný metabolismus rostlin a přímo ovlivňuje příjem živin. V rostlině má tendenci tvořit málo rozpustné a nerozpustné sloučeniny. Z toho důvodu není v rostlině téměř vůbec mobilní a jeho nedostatek se tedy projevuje na nových listech. Konkrétně se jedná o jejich kroucení, zakrnělý vzrůst a někdy také nepravidelná skvrnitá chloróza. Projevuje se také na plodech suchou hnilobou a dále oslabením až poškozením kořenového balu. Samotný nedostatek vápníku v kvalitní zemině je relativně vzácný. Rostlina jej však nedokáže absorbovat ze suchého či přehřátého substrátu. Substrát by měl být u rostlin vždy alespoň mírně vlhký, abychom problémům s vápníkem předešli. Papriky jej však přijímají ve stejném nebo větším množství, jako dusík. Tak či onak jej proto časem budeme muset dodávat uměle. Nadbytek vápníku pro papriky není nijak toxický.
Mg
Hořčík (Mg) tvoří centrální atom chlorofylu, hraje tedy zcela nepostradatelnou roli pro správnou funkci fotosyntézy. V rostlině však tvoří rozpustné sloučeniny a je dobře mobilní. V případě nedostatku jej proto rostlina začne transformovat z nejstarších listů do nových. To se projevuje chlorózou mezi žilnatinou starých listů a podél jejich okrajů. Přemíra hořčíku toxická není.
Fe
Železo (Fe) je součást enzymu nezbytného k syntéze chlorofylu. Je tak nepostradatelný pro růst nových částí rostlin. V rostlině není mobilní, jeho nedostatek se proto projevuje celkovým žloutnutím nových listů. Přemíra naopak sama o sobě toxická není. Železo je dnes nepostradatelnou součástí většina doplňků, zejména k aplikaci na list.
S
Síra (S) je součást některých aminokyselin a je nezbytná pro tvorbu chloroplastů a tedy růst rostlin. Její nedostatek se projevuje žloutnutím a chlorózou nových listů, čímž ji odlišíme od nedostatku vápníku. Její nedostatek je však velmi vzácný, jelikož síra je v určité formě součást různých přípravků na ošetření rostlin před škůdci (např. pyrethrin).
Za zmínku ještě stojí křemík (Si), který v posledních letech nabývá na popularitě. Ten je součástí buněčné stěny. Pokud má tedy rostlina dostatek křemíku, buněčná stěna je pevnější. To vede k mnoha benefitům, zejména ve spojitosti s různými formami biotického či abiotického stresu. Rostliny, kterým je dodáván křemím, jsou odolnější vůči suchu. Zároveň lépe snáší umístění z vnitřních prostor na přímé slunce. Mají také vyšší odolnost vůči škůdcům a chorobám z důvodu zvýšené imunity a vitality. Pochopitelně se na křemík můžeme dívat jen na další snahu výrobců hnojiv dobýt naši peněženku. Jenže tak se většina lidí ještě nedávno dívala i na mykorhizu. Nejen vědecké práce, ale také naše zkušenost s tímto může tyto skutečnosti potvrdit.
Ostatní prvky rostliny přijímají spíše ve stopovém množství. Pokud používáme jako složku substrátu kvalitní kompost, není jejich dodávání v podobě hnojiv či doplňků nutné. Tomu se naopak pochopitelně nevyhneme při hydroponickém pěstování, například v kokosovém vláknu. V takovém případě prvky doplňujeme třeba pomocí koncentrátu Bionova Micromix či jakéhokoliv jiného přípravku. Druhá možnost je promíchání kokosového vlákna právě s kvalitním kompostem. Při nesprávném poměru si tím však můžeme způsobit pravidelný deficit některých prvků.
ROZDĚLENÍ HNOJIV
ORGANICKÁ
Tento typ hnojiv nemusí být v žádné lahvičce. Patří sem totiž kvalitní kompost, koňský hnůj, slepičince, kopřivová jícha apod. To vše si můžeme připravit v domácích podmínkách. Nevýhoda je, že v těchto případech nejsme schopni dodržovat stejný obsah živin. Jednou může být kopřivová jícha příliš slabá, příště můžeme rostliny naopak přehnojit a spálit. Z těch kupovaných pak máme velmi dobrou zkušenost s Hoštickým hnojivem na okurky a cukety s guánem nebo s Jihočeským hnojivem 5v1. Organická hnojiva jsou zpravidla méně koncentrovaná, ale obsahují spoustu podpůrných látek a přírodních aditiv. Jejich obsah se však může dle balení lišit.*
MINERÁLNÍ
V minulosti se jednalo výhradně o soli, ve kterých byly prvky navázány. Vesměs se jednalo o hnojiva krystalická rozpustná ve vodě. Mezi tento typ hnojiv patří třeba Kristalon, jehož použití důrazně nedoporučujeme. Jedná se o typ hnojiva nejnižší kvality, velmi snadno s ním přehnojíme a při pěstování v nádobách si rychle zasolíme substrát. Zároveň má velmi negativní dopad na chuť plodů. Z ostatních značek můžeme jmenovat např. Athena. V případě průmyslového pěstování se pak používají samostatné sloučeniny, např. dusičnan draselný. Nevýhoda je, že přípravky neobsahují žádné pomocné látky a rostlině skutečně dodají pouze N, P a K.
ORGANO-MINERÁLNÍ
Kombinace toho nejlepšího z obou světů. Komplexní organické složky obohacené o vybrané minerály (mnohdy potravinářské jakosti). Tato hnojiva umožňují dodat přesné množství potřebných živin spolu s podpůrnými látkami, jako jsou třeba fulvové a huminové kyseliny, aminokyseliny, či enzymy. Živiny z těchto přípravků jsou pro rostliny nejlépe vstřebatelné, nejlépe pak ty, které jsou přítomné v chelátové formě. Jedná se o typ hnojiv, který dnes používáme takřka výhradně. V kombinaci s kvalitním organickým substrátem dosahujeme neskutečných výsledků. Z konkrétních značek jmenujeme například Shogun nebo Bionovu.
*) Od použití Hoštických hnojiv jsme v minulosti upustili právě kvůli nekonsistenci jednotlivých balení. Některá balení obsahovala hustou černou tekutinu, jiná naopak jen nazlátlý řídký "čajíček". Situaci jsme konzultovali přímo s Forestinou. Některé šarže údajně obsahovaly nižší obsah sušiny, který však nemá na výsledný obsah živin žádný vliv. V takovém případě by ji však nemělo smysl do produktu vůbec dávat. Přešli jsme proto na profesionální hnojiva a dnes jsme za to velice rádi. Krom dlouhodobě stejné konsistence vidíme také dlouhodobě nesrovnatelně lepší výsledky.
KDY ZAČÍT S HNOJENÍM?
Drtivá většina lidí si neuvědomuje, že rostliny potřebují přijímat živiny od momentu, kdy vyklíčí. Je to logické, protože nové listy nerostou ze vzduchu. Cca první týden absorbuje rostlina koktejl, který se ze semene při vyklíčení uvolnil do okolního substrátu. Ovšem následně je odkázaná na živiny, které jí dáme my. Pokud rostliny pikýrujeme do předhnojeného substrátu, pak do dobu uvedenou na obalu nemusíme hnojit. Poměrně skeptičtí jsme k údajům jako "předhnojené na 6 týdnů". Z naší zkušenosti dochází k vstřebání či vyplavení živin zálivkou cca po 2 týdnech, zejména v případě malých květináčů o objemu 0,25-1 l. Například na substrátu Bionova Bio Soilmix je uvedená doba působení hnojiva 1 týden, což je daleko reálnější údaj.
První 1-2 týdny každopádně základní NPK hnojivo do předhnojeného substátu dodávat nemusíme. Můžeme však rostlinám pomoci kořenovými stimulátory či jinými aditivy. My jich používáme několik. Pro nastartování přirozeně raketového růstu a bohatou tvorbu kořenového balu aplikujeme Shogun Start a Katana Roots. Substrát také jednorázově ošetříme mykorhizními a bakteriálními kulturami (Plant Success Orca & King Crab). Mějme však, prosím, na paměti, že aplikace žádného zmíněného přípravku není nutná. Zároveň je však fér zmínit, že takto ošetřené rostliny budou opravdu někde úplně jinde.
Při pěstování v kokosovém vláknu pak musíme dodávat veškeré živiny od samého začátku. Jak jsme si již v minulosti řekli, kokosové vlákno je de facto mrtvé médium, které slouží pouze k ukotvení kořenů v prostoru. Dodávat tedy musíme základní NPK prvky, vápník, hořčík, železo a zbylé mikroprvky. Oproti rašelině či kompostu také kokos nemá funkci pufru, takže musíme kontrolovat a regulovat hodnoty pH a EC.
POSTUP HNOJENÍ
Stejně jako u zavlažování můžeme hnojit zálivkou na substrát nebo podmokem. A celý proces je dokonce zcela totožný. Pokud hnojíme zálivkou na substrát, aplikujeme takové množství hnojiva, aby voda začala protékat drenážními otvory dole do podmisky. Stejně tak v případě hnojení podmokem lejeme do podmisky či zavlažovací vany takové množství hnojiva, aby jej květináče během 5-10 minut zcela absorbovaly.
Frekvence hnojení při pěstování v rašelině je zpravidla jednou týdně. Vždy je však potřeba přečíst si pokyny k použití na obalu produktu. Někdy může být uvedená aplikace jednou za 2 týdny. U různých aditiv pak mnohdy aplikace bývá ještě méně častá - pouze při každém přesazení, maximálně 3x za sezónu postřikem atd. Vřele doporučujeme tyto pokyny dodržovat. Přehnojení totiž může často způsobovat stejné problémy, jako nedostatek živin. Ten se také daleko jednodušeji řeší, stačí pouze začít hnojivo aplikovat. V opačném případě to už tak jednoduché není. V případě pěstování v kokosu je proces úplně stejný, pouze s tím rozdílem, že každá zálivka je zároveň hnojení. Pokaždé bychom tedy do vody měli přidávat minimálně základní NPK a Calmag. Pozor bychom si pak měli dát zejména na aditiva, která rapidně zvyšují EC. Tedy například křemík, pokud jej používáme. Více si však povíme v praktické části.
No, a to je skutečně ono. Žádná věda v tom není. Vybereme si na trhu hnojivo, které nám dává největší smysl a jednou týdně rostliny pohnojíme. Tak jednoduchý je rozdíl mezi zdravou silnou rostlinou a zežloutlými chudinkami. Stačí rostlině dát to, co potřebuje a bez čeho se neobejde.
JAK HNOJÍME V GOROL CHILLI
Jelikož se produkci osiva a produktů věnujeme profesionálně, očekává se, že se tak budeme starat i o naše rostliny. Přeci je pro nás množství získaného osiva a objem sklizených paprik zásadní. Množství hnojiv a aditiv, které na rostliny aplikujeme, je tak relativně obsáhlé. Důležité je pro nás vybudovat živí substrát plný prospěšných mikroorganismů. "Back to the roots" můžeme v případě pěstování rostlin chápat opravdu doslovně. Tedy začít přípravou živého substrátu. Při pikýrování proto substrát obohatíme o mykorhizní houby a benefiční bakterie. Následně první 2 týdny ještě nedáváme běžné NPK, ale šetrnější a nadupanější Shogun Start. Více si o něm řekneme v následující praktické části. Pro rozvoj kořenového balu používáme Shogun Katana Roots. Každý, komu tento produkt doporučíme, nám následně píše či volá, že tak mohutné a krásně prokořeněné rostliny ještě neviděl. V zálivce pak dodáváme řadu dalších aditiv nebo stimulátorů. Konkrétně se jedná třeba o enzymatické přípravky, které mají stejnou funkci, jako mykorhiza, jen založenou na jiném principu. Na základě našich poznatků a výsledků jsme sestavili tabulku pro hnojení v rašelinovém i kokosovém substrátu.
Výběr konkrétních produktů a přípravků už záleží na preferenci každého z nás. V následující části jsme pro vás připravili praktické tabulky založené na produktech, se kterými máme vlastní zkušenost. Samozřejmě lze použít velké množství jiných značek a výrobků a určitě se nebojte experimentovat. Pokud však chcete jít na jistotu za snad nejlepšími výsledky, určitě budete s našimi návody spokojení.
Část 2: Hnojení v praxi.
Konkrétní druhy hnojiv a aditiv, praktické tabulky založené na letech zkušeností, nejčastější chyby a mnoho dalšího.
