Plody: Vejčité, podlouhlé a směrem ke stopce se zužují. Dorůstají délky okolo 6-8 cm a asi 2-2,5 cm v průměru. Zprvu jsou zelené s bílým panašováním, následně zrají do červené barvy s oranžovým panašováním a bílým kornatěním plodů. Některé plody mohou dozrát do jednolitě červené barvy, u jiných může v plné zralosti zůstat i část bílého panašování.
Chuť a pal: Papriky mají úžasnou sladkou chuť doprovázenou příjemným zeleninovým aroma. Pal je nižší, pohybuje se okolo 15-20 tisíc SHU. Navíc mají silnou a šťavnatou stěnu.
Rostlina: Středně vysoký keř dorůstající výšky okolo 1 metru a průměru koruny okolo 50-70 cm. Rostliny jsou panašované, podíl bílé barvy se odvíjí od genetiky konkrétní rostliny. Některé větve proto mohou být zcela bílé, stejně tak ojediněle i nezralé plody. Na panašované rostliny má odrůda překvapipvě vysoký výnos.
Původ: Odrůda pochází z dílny Matt's Peppers v USA. Panašovanou rostlinu objevil mezi ostatními, běžnými zelenými rostlinami Jalapeno. Podle všeho se jedná o přirozenou mutaci, jelikož plody jsou napříč generacemi tvarově i velikostně stejné. V poslední době se panašované mutace u klasických odrůd objevují čím dál více, v našem portfoliu se v sezóně 2025 objeví také vůbec první panašované Rocoto na světě!
V případě pěstování Mattapena doporučujeme vysévat všechny semínka. Ideální rostlina by měla vyklíčit zelenými děložními lístky a na prvním páru pravých listů by se mělo objevit pruhované panašování. Některé rostliny klíčí zcela bez chlorofylu, tedy s fialovým hypokotylem a úplně bílými děložními lístky. Ačkoliv jsou tyto rostlinky nádherné, bez chlorofylu rostou extrémně pomalu a zpravidla neplodí. Určitě si je můžete nechat jako dekorativní zpestření, rozhodně se však nevyplatí tyto rostliny selektovat.
Naopak rostliny, které nasadí zcela zelený první i druhý pár pravých lístků, budou mít pravděpodobně i později převahu zelené barvy. Pokud tedy narazíme na rostlinu, která má už na prvních pravých listech krásné bílé proužky, selektujeme ideálně tyto. Jedná se o ideální poměr mezi panašováním a životaschopností rostliny. Pokud je panašování příliš silné, rostliny díky nedostatku chlorofylu nemusí být schopná vyživovat plody, které tak narostou jen drobnější (což byl také problém původního Mattapena, kdy se selektovaly nejbělejší rostliny).